Vitamín K2

man-731900_746

Jsou témata, o kterých se mluví a ta, která stále zůstávají neprávem opomíjena. Jedním z nich je i problematika vitamínu K2. V poslední době se však i u něj můžeme setkat alespoň s částečnou osvětou u těch, které zajímá jít více do hloubky.

Vitamín K představuje celou skupinu vitamínů rozpustných v tucích, konkrétně jsou to K1, K2 a K3. Každý z nich pochází z jiných zdrojů a je naším organismem využíván rozdílným způsobem. Dlouhou dobu byly jejich funkce slučovány a možná i podceňovány. Možná proto, že se o nich vědělo poměrně málo.

A tak než se pustíme do detailů, je zásadní si uvědomit význam vitamínu K2 pro naše tělo. Dokáže ovlivnit celou řadu chronických onemocnění a studie ukazují, že je to jakýsi chybějící článek ve skládance. Je vhodný v prevenci osteoporózy a její léčba se bez něj zřejmě již ani neobejde. Nenahraditelná je jeho role při rozvádění vápníku na potřebná místa v těle, čímž zvyšuje pevnost kostí a zároveň čistí cévy. Předchází vzniku kardiovaskulárních onemocnění a jeví se jako velmi slibný v léčbě cukrovky, artritidy a některých druhů rakoviny. Zostřuje paměť a zlepšuje kognitivní funkce u jedinců s Alzheimerovou chorobou.

yoga-1434787_746

Každá z dostupných forem vitamínu K má v našem těle jinou aktivitu - po které sáhnout?

Vitamín K1 (phylloquinon, fylochinon, fytomenedion) je rostlinného původu a poměrně velké množství je ho v tmavé listové zelenině (chlorofyl). V našem organismu hraje významnou roli při srážení krve. 

Vitamín K2 (menaquinone, menachinon, farnochinon), jehož hlavní funkcí je chránit naše kosti a cévy, je živočišného původu. U vitamínu K2 se navíc rozlišuje délka řetězce, podle počtu obsažených izomerů nesou označení MK-2 až MK-14. U doplňků stravy se můžeme setkat s formou MK-4 (menatetrenon) a MK-7 (menachinone). Vybírat bychom měli jen ty s označením K2 MK7. To je totiž forma biologicky aktivní, s několikanásobně delším poločasem rozpadu (MK-4 by bylo třeba doplňovat několikrát za den) a schopná přenést vápník tam, kde je ho potřeba.

Vitamín K3 (menadion) je čistě syntetický a pro náš organismus může mít velmi negativní dopad. Proto bylo jeho používání v lidské výživě zakázáno. Zejména může narušovat funkci glutathionu (jednoho z nejsilnějších antioxidantů), což má za následek oxidační poškození buněčných membrán.

Vitamín K2 pro zdravé kosti a cévy

Vitamin K2 zásadně ovlivňuje metabolismus vápníku. Jen díky němu dosáhne organismus toho, že tento minerál putuje do kostí a zubů, nikoliv do cév, kde se může ukládat a způsobovat problémy. Můžeme si jej představit jako výhybku, která zbloudilý vápník odvede z cévy zpátky do krve a pošle ho správným směrem – do pevné tkáně, kde je ho potřeba. Z tohoto mechanismu současně vyplývá, že jednou z příčin zvápenatění měkkých tkání a vzniku aterosklerózy, může být právě deficit vitamínu K2.

Vitamín K2 funguje nejlépe v kombinaci s vitamínem D, dokonce je pro jeho správné fungování nezbytný. Společně fungují v rámci imunitního systému a kosterního systému tak, aby nedocházelo k odvápnění tvrdých tkání, čímž přispívají k udržení zdravých a silných kostí i zubů a současně zabraňují k ukládání vápníku do tkání měkkých.

Vitamín K2 a jeho role v prevenci rakoviny

Další nezastupitelnou rolí vitamínu K2 v našem těle je regulace buněčných funkcí. Dopomáhá k tomu, aby buňka fungovala tak, jak má. Zamezuje zbytečnému odumírání buněk. Zapojuje se do funkcí vedoucích k jejich správnému dělení a růstu, aby nedocházelo k rakovinovému bujení.

Vitamín K2 a jeho možný vliv na buněčný metabolismus a sportovní výkon

Výzkum provedený se skupinou trénovaných atletů a cyklistů, kterým byl po dobu 8 týdnů podáván doplněk s vitamínem K2, poukazuje na další význam vitamínu K2. Podle výsledků této studie je schopný obnovovat funkci buněčných mitochondrií. Mohl by hrát klíčovou roli již při tvorbě energie a být tak významnou oporou zejména pro energeticky náročné svaly jako je sval kosterní a srdeční. Jeho působení by tak mohlo pomoci zvyšovat energetický potenciál a výkonnost. Jedná o první studii tohoto druhu. Ale další epidemiologické studie provedené v posledním desetiletí u obyvatel střední Evropy již ukázaly, že dostatečný příjem vitaminu K2 má velký význam pro kardiovaskulární a kostní zdraví.

Jak poznám, že mám deficit K2 a jaký je ideální denní příjem?

Nedostatek vitamínu K2 způsobuje špatnou karboxylaci osteokalcinu a sníženou aktivitu osteoblastů (kostních buněk obnovujících kost), dochází k pomalejší obnově kostí a k nedostatečnému zabudování vápníku do kostí a zubů. Tyto tvrdé tkáně pak nejsou dostatečně pevné a odolné, snadno se lámou a zvyšuje se riziko osteoporotické zlomeniny. Dalším rizikem je naopak ukládání vápníku do měkkých tkání a s tím spojené problémy. Všechny tyto projevy můžeme zaznamenat až s přicházejícími problémy v pokročilém stádiu.

Mnohem jednodušší je zaměřit se na jídelníček na to, zda přijímám v dostatečné míře přirozené zdroje obsahující vitamín K2. V případě, že nejsem schopný pokrýt příjem stravou, pak je určitě vhodné zařadit kvalitní doplněk.

Dobrá zpráva je, že neexistuje žádná známá toxicita spojená s vysokými dávkami při podávání, a to jak vitamínu K1 tak K2. Konkrétně pro vitamín K2 byla stanovena minimální denní dávka 90 – 120mcg, která by měla zajistit správnou funkci zmíněných procesů v našem metabolismu.