Vitamín K2 z potravinových zdrojů

sheep-1209609_746

Až zázračnou vitalitou se mohou pyšnit lidé v Japonsku. Velmi nízký výskyt kardiovaskulárních onemocnění a vysoká tvrdost kostí i u starší generace, se přisuzuje tradičnímu národnímu pokrmu nattó, kteří tamní obyvatelé ve vysoké míře konzumují. Připravuje se ze sojových bobů, které se nechají fermentovat působením bakterie Bacillus subtilis natto.

Kromě toho, že je tato japonská národní pochoutka neskutečně výživná a plná nutrientů, je nattó díky nakvašené bílkovině i velmi dobře stravitelné. Proč se ale dává do souvislosti právě s prevencí proti onemocnění srdce, cév a kostí? Je to totiž největším a dá se říci možná i jediným zaručeným zdrojem vitamínu K2, navíc až z 90% v té biologicky nejvyužitelnější formě MK-7. Uvádí se, že 100g nattó obsahuje až 1000 mcg vitamínu K2 (doporučená denní dávka pro K2 není ještě přesně stanovena, ale uvádí se denní příjem mezi 80 – 200 mcg).

Ale jiný kraj, jiná chuť ... A tak si zkvašené sojové boby buď zamilujete a nebo vás navždy odradí typický odér a silná chuť.

V malém množství a v méně využitelné formě MK-4 se pak nachází vitamín K2 i v dalších fermentovaných potravinách, jako jsou pickles nebo kysané zelí.

Jsme závislí jen na příjmu potravou?  

Lidský organismus je dokonalou a velmi výkonnou chemickou továrnou a mnoho látek nezbytných k životu si dokáže vyrobit. Stejně jako zvířata si například dokáže přetvořit vitamín K2 z rostlinné formy K1. Pokud by si jej dokázal vytvořit dostatečné množství, pro nás by to představovalo další skvělý zdroj dostupný z mnoha potravin, neboť vitamín K1 je uložen v membránách chloroplastů rostlin a najdeme jej všude tam, kde je zeleno – brokolice, rukola, petržel, špenát, kapusta, ale třeba i v kiwi. Bohužel tato syntéza v našem organismu není dokonalá a množství není dostačující na pokrytí denní potřeby.

Částečně by K2 měly dokázat tvořit i bakterie osídlující náš trávicí trakt. Ani zde však není stále jasné, zda náš mikrobiom dokáže vyprodukovat dostatečné množství. Navíc naše střevní bakterie ničí antibiotika, nevhodná strava a další faktory. Zásadně se tak mění jejich rozmanitost a tyto odchylky tak mohou souviset nejen s manifestací různých chorob, ale také, že bakterie nepracují dostatečně. 

Živočišné produkty ano, ale ... na chovu záleží

Kromě zmíněných fermentovaných potravin pochází K2 z původu živočišného. Najdeme jej ve vejcích (32 mcg na žloutek), másle (15 mcg), mléce, některých sýrech (gouda – přibližně 50 mcg) a mase (kolem 5 mcg – záleží na typu masa). Všechny tyto zdroje obsahují zejména formu MK-4.

Ale ... Zvířata si přetváří vitamín K2 v těle z vitamínu K1, tedy ze zelených rostlin na pastvě. Lépe řečeno, mají tu schopnost si jej přetvářet za přirozených podmínek. Tuto schopnost ztrácejí pokud přestanou spásat trávu a jsou krmeny geneticky upravovanou kukuřicí a sójou. Takže pokud skutečně chcete přijmout alespoň malé množství vitamínu K2, vybírejte živočišné produkty od farmářů a z biochovů (maso a další mléčné výrobky z chovů podle prastarých a tradičních zásad mají pochopitelně mnoho dalších benefitů, včetně ekologického faktoru a rozdíl poznáte i v chuti).

Dokážeme si zajistit adekvátní denní příjem z alimentárních zdrojů?

Pokud si chcete zajistit dostatečný příjem vitamínu K2, měli byste vědět, že patří mezi vitamíny, které se velmi těžce doplňují z dnešní moderní stravy. Pokud nejste milovníkem nattó kvašené soji, dobře prokvašeného zelí a nedopřáváte si kvalitní vejce, maso, mléko a sýry ze zvířat volně se pasoucích, s největší pravděpodobností nemáte dostatečný příjem vitamínu K2. Navíc ono doporučené množství na den představuje na nejvíc konzumované potraviny minimálně 3 žloutky denně a 2 hrudky másla, což ne každý běžně zkonzumuje. Naštěstí pro vitamín K2 není známá toxicita, a tak můžeme bez obav sáhnout po kvalitním doplňku stravy. A zejména pak, pokud zvýšíte příjem vitamínu D3. Tyto 2 nutrienty působí synergicky a jeden bez druhého neplní svou funkci dostatečně.

rice-2811266_746